Únor 2014

Recenze knihy-My děti ze stanice Zoo

28. února 2014 v 21:01 | Emily |  Knihy

Ahoj všem!
Omlouvám se za delší neaktivitu, ale měla jsem trochu problémy s časem, tak Vám to snad budu moci tento týden vynahradit.:)
Jen tak mimochodem celej plzeňskej kraj má příští týden prázdniny! Juchejajej!!! Že to ale trvalo :D
No dobrá, teď zpšt k tématu ;)

Dnešní recenze se bude týkat knihy My děti ze stanice Zoo.
Dnes jsem o ní měla ve škole při literatuře referát a k mému úžasu zaujala i mé ignoranské spolužáky, což bych nazvala jako velký úspěch! :)
Takžě...

Základní indo o knize:
Název:My děti ze stanice Zoo
Autor: Kai Herman, Horst Rieck
-Kniha je celá psaná z pohledu Christiany F., autoři knihy si vyslechli její životní příběh a sepsali ho do knihy.
-Podle knihy byl natočen i stejnojmený film, který můžete shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=e17qYMWJSUg

Děj:
Kniha vypráví pravdivý příběh maladé narkomanky Christiany F. Její rodiče se společně s ní a její mladší sestrou přestěhovali do Berlína, kde si chtěli založit seznamovací kancelář, jejich plán však ztroskotal, díky čemuž Christianin otec začal pít. V opilosti bil Christianu i její mladší sestru. Otec byl čím dál agresivnější, a tak matka podala žádost o rozvod a společně s dětmi se přestěhovala.
po nějakém čase si najde nového přítele Klause, s kterým děti bohužel vůbec nevycházejí, z toho důvodu se Christianina sestra rozhodne vrátit zpět k otci.
Christiana zůstala ve velkém městě úplně sama a co víc, v nové škole si najde kamarádku Kessi, která ji naučí pít, chodit za školu a v neposlední řadě ji také zatáhne do prostředí, kde mají drogy hlavní scénu. Všechno to začne v evangelickém " Domě středu", kde se Christiana díky Kessi dostane do tamní narkomanské party. Ve dvanácti letech poprvé okusí hašiš.
Christiana má konečně pocit, že někam zapadá, že má opravdové přátele, kteří ji ve všem podrží...
Ve škole se jí rapitně zhoršil prospěch, také do ní už skoro vůbec nechodí.
Postupem času se Christiana v diskotéce Sound poprvé setká s heroinem. Nejprve je silně proti a statečně mu odolává, ale nakonec ho přece jenom vyzkouší. Cíti se po něm naprosto fantasticky, dokonce i s matkou lépe vychází, tak proč se heroinu vzdávat?!
Toto přesvědčení ji ovšem vydrží jen do chvíle, kdy se na heroinu stane fyzicky závislou. Potom už je víc než nemožné, se z jeho pevného sevření dostat na svobodu.
V té době Christiana chodí s Detlefem, který také užívá heroin a musí se prodávat, aby měli společně peníze na drogy.
Po pár týdnech jim ale díky stále se zvyšujícím dávkám Detlefův příjem nestačí,a tak je i Christiana nucena přejít k prostituci.
Během své závislosti se Christiana několikrát pokusí odvykat, výsledek je však vždy stejný. Mizivý úspěch a neuvěřitelně rychlý spát zpět do propasti plné injekčních stříkaček a heroinu.
Nakonec se na celou situaci Christianina matka nemůže již dál dívat a pošle svou dceru k příbuzným na venkov. Daleko od Berlína a světa drog, tím jí dá šanci na nový život...

Recenze:
Celý děj jsem psala více-méně v kostce, takže pokud máte zájem vědět víc, určitě si knihu pořiďte! ;)
Kdybych měla porovnat knihu s filmem, tak spíše zvolím knihu, je taková víc rozvinutá a situace jsou lépe propracované než ve filmu, který ale samozřejmě taky není vůbec špatný. :)
Kniha byla pěkně zpracovaná, zahrnovala výpovědi Christianiny matky, psychologů, atd.
Určitě bych Vám jí všem doporučovala přečíst, hodně Vám pomůže pochopit život takového narkomana. A Kdo nerad čte nebo na to nemá tolik času, tak ať si určitě shlédne již zmiňovaný fiml :)


Děkuji za pozornost a protentokrát se s Vámi loučím.
Vaše Emily ;)

Army čapka a zprávy z tohoto víkendu :D

21. února 2014 v 18:34 | Emily |  I'm only a human
Hoj ve spolek! :)
Zrovna nemám ponětí on čem psát, tak Vám podám takové menší zpravodajství mého týdne. :D
Včera jsme se přehrabovaly s kamarádkou v její skříní a našly tam tuhle luxusní army čepícu, tak sem alespoň hodím foto :D
Sice je to už zapadá do minulého týdeníku, ale jak už jsem dřív psala, chystala jsem se na pražský koncert Bullet for my valentine, který se konal minulou neděli! :DO tom Vám sem napíšu hned, jak budu mít chvilku času. ;D
Dnes se chystám na koncert kapely kluka mojí kamarádky, tak doufám, že to bude stát za to :D
Jinak se tento týden asi nic moc zajímavýho neudálo, samá škola, škola a zase škola :/
Jak odporné a stereotipní :D
Když už mluvíme o té škole, tak jsem se pořád nezbavila vážného problému jménem " Výběr střední školy..."
Už jsem sem dříve psala, že mám v plánu opustit Plzeň a přestěhot se do Říčan u Prahy, kde bych mohla teoreticky chodit na gympl, který by byl kousek za barákem. No jo, ale je tu takovej menší detail a to, že mi ta škola nějak moc nesedí. Musela bych se šprtat latinu a další srance, který mi nejsou zrovna dvakrát po chuti :/
Takže jsem uvažovala, že bych si dala druhou přihlášku někam do Prahy, kde bych měla víc hodin jazyků, protože ty jsou tak to jediný, co mě v tý škole ještě baví :D
Je to děsný dilema, hlavně to bude o dojíždění a brzkým vstávání, což byl pro mě vždycky problém :/
Ok, nebudu Vás tím zatěžovat :D
Mějte se fanfárově a užívejte víkend ;D
Vaše Emily

Recenze knihy- Magie krve

17. února 2014 v 20:48 | Emily |  Knihy

Ahoj ve spolek!
Dnes k Vám přicházím s recenzí o knize Magie krve.:)

Základní info o knize:
Originální název: Blood Magic
Série:Krvavé deníky (1.díl)
Autor: Tessa Grattonová
Provedení:vázaná, 352stran

Děj:
Drussile Kennitonové za podivných okolností zemřou rodiče. Většina spolužák na škole, na které Silla studuje, jí neoznačí jinak než podivín nebo blázen. Od té nešťastné události se totiž Drussila nebo také Silla uzavírá do sebe a stává se z ní úplně jiná osoba než předtím.
Všichni si myslí, že její otec zabil svou manželku a nakonec i sebe, jen Silla tomu stále odmítá uvěřit.
Silla žije v domku kousek od starého hřbitova, kde jsou pohřbení její rodiče jen se svým bratrem a babičkou.
Několik měsíců poté, co našla své rodiče ležet mrtvé v kaluži krve v knihovně, jí poštou přijde balíček s podivnou knihou plnou magických zaklínadel, která je psaná rukou jejího otce. Jedno z kouze vyzkouší a podaří se jí přesvědší svého bratra Reese o tom, že jejich otec nebyl blázen,a že magie krve opravdu existuje a ten, kdo ve skutečnosti zavraždil jejich rodiče je blíž, než si myslí.
Při kouzlení na hřbitově Sillu přistihne o rok starší Nichos Pardee, který se před nedávnem přistěhoval se svým otcem a macechou.
Nick se Sille svěří, že má stejné nadání jako oni, ovládá magii krve.
Společně jsou nuceni prostudovat knihu a usilovně čelit protivníkovi, který se je snaží polapit. Časem zjišťují, že jejich nepřítel, Josephin Darceleyová, zabila Silliina otce a matku, aby z jejich kostí mohla získat karmot, který jí měl zajistit nesmrtelnost. Tomu se Silla brání, rozhodně nechce Josephin pohřbená těla svých rodičů vydat. Proto se rozhodne bojovat. V boji ale zemře Resee, Sillin bratr. To Sillu srazí do kolem, kromě její babičky už jí z rodiny nikdo nezbyl, všichni jsou po smrti. Nakonec ji však Nicholas přinutí opět věřit a Silla se rozhodne Josephin postavit čelem, společně s Nicholasem se jí povede tento boj vyhrát a Josephin jednou pro vždy odstranit ze svého života.

Recenze:
Nechtěla jsem prozrazovat všechny detaily knihy, o těch se můžete dočíst uvnitř a myslím, že se máte určitě na co těšit.
Mně upřímně se kniha moc líbila. Vážně byla dost zajímavá a bylo tam víc zabíjaček, než jsem původně čekala. Taky, když se kouzlí, musí se člověk pořádně říznout do ruky, protože kouzlo se vydaří jenom, když je v něm přidána magická krev, takže pokuď jste sadista, běžte do toho :D
Co mi taky přišlo, jako hodně dobrej nápad, byly deníky, který byly vkládaný mezi jednotlivý kapitoly. V denících bylo všechno psáno z Josephinina pohledu, vlastně celý její život, který byl díky prášku nesmrtelnosti opravdu dlouhý :D

I'm finally back

11. února 2014 v 22:29 | Emily |  I'm only a human

Vážení kamarádi, sousedé a krajani :D
Jsem zpět v růžové!!! :DDDDDDDD
Z hlouby svého prohnilého srdce bych se Vám chtěla omluvit za mojí více než týdenní neaktivitu..?!! :D
Sakra! Já jsem se tak těšila, že se Vám v tý Itálii ze všeho vypíšu, ale bohužel. Wi-fi byla jen na recepci a jeětě ke všemu věčně přetížená kvůli těm všem digitálním Polákům, Rusákům, Italům a Bůh ví, čeho všeho ještě :D
No, ale to je teď jedno, nezáleží na tom. Chtěla jsem Vám oznámit, že už jsem zpátky. :D
Těžko říct jestli je to dobře nebo špatně, ale popravdě bych se tam nejradši hned bez rozmýšlení vrátila. Ach jo, to je mizérie... V pondělí jsem měla hned nástup do školy a navalili na mě dva testy. Fuck! Chápete to?! Já tam tejden nejsou a oni na mě takhle! No tak to teda nasrat! Tohle mě hned ze začátku pěkně vytočilo :D
No nic no, za další přijedu a čumím... Opravdu tu není ani jediná chcanečka sněhu??!! To jsem se upřímně dost divila, protože v Itálii byly i několika metrový závěje :D
Hodím Vám sem pár fotek, jestli Vás to zajímá ;)
Ty spodní dvě fotky jsou focený z auta, takže to taky napovídá něco o jejich kvalitě, za co se předem omlouvám. :D

Když už mluvíme o tom autě :D Tak se celá moje cesta do Itálie konala právě v tomto dopravním prostředku :D Vzhledem k tomu, že byly na dálnicích neuvěřitelný kolony, nám cesta tam zabrala čtrnáct hodin :/
I přesto, že cestování nade všechno miluju, tohle byl vážně oprus! Abych se neuhryzala nudou, přibalila jsem si s sebou dvě knihy a milovanej BVB polštářek, na kterým jsem si chtěla cestou krásně pospinkat :D Šlofík se ale nakonec nekonal, protože jsem do sebe celou cestu lila slušnou zásobu kofeinu a překládala to cukrama ze všemožnějch sladkostí :D Musím uznat, že mi potom opravdu nebylo nejlíp! :D