Listopad 2014

Friends....

24. listopadu 2014 v 0:18 | Emily |  other
Co pro vás znamená přátelství a jak vysokou má cenu?
Já osobně jsem na své kamarádky a zvlášťě na ty opravdové fixovaná více, než na kohokoliv jiného. Pravý přítel pro mě byl vždycky ten, kterému jsem se mohla svěřit s těmi nejdůvěryhodnějšími věcmi, týkajícími se mého života, a který mi dokázal vždycky se vším poradit, když mohl.
Důvěra... To je asi to, co každý od svých přátel očekáváme.
Samozřejmě i podpora je v přátelství velmi důležitá. Když vás někdo, nebo něco táhne dolů a po pár utěšujících slovech, které pro vás váš přítel vždy má, se vaše nálada obrátí z bodu mrazu do ucházejícího stavu, je to vážně k nevíře!
Důvod, proč píši tento článek je ten, že se za mnou konečně přijela do Říčan podívat jedna z mých dlouholetých kamarádek a zároveň bývalá spolužačka Anet. Je to tak zvláštní, že několik let, jsme se výdaly téměř každodenně a teď se sejdeme jednou do měsíce, jestli vůbec. :/
Časem, když své kamarády dlouho nevidíte, dojde vám, kdo vám opravdu chybí, koho máte opravdu hodně radi a pro koho jste byli jen někdo, kdo se hodil na určitou dobu do scénáře.
Né všechna přátelství přežívají řadu let. Někdy je to ostrou výměnou názoru a někdy jen tím, že zjistíte, co je daný člověk vlastně zač a jak vás celou dobu vodil za nos....
To je jedna z těch méně šťastných variant :D
Když se stěhujete do nového města, očekáváte něco velkého. Nějakou zásadní změnu, možná nový začátek...
Aspoň u mě to tak bylo.
Našla jsem tu spoustu nových lidí, s kterými si skvěle rozumím a nehorázně ráda s nimi trávím svůj volný čas, ale přeci jenom to není tak úplně ono...
Neznají mě tak dokonale, jako ona.
Proto jsem tak neskona vděčná za každou minutu, kterou strávíme společně, akdy spolu probíráme všechno, co se nám za uplynulý čas přihodilo. Spoustu věcí se změnilo, ale v jádru je každá z nás stále stejná...
Tímto ti chci, moje milovaná Anet, poděkovat za to, že tu se mnou jsi, a že se mnou sdílíš kdejakou rebélii :D
Mám tě moc ráda a snad nám ten náš friendship ještě dlouho vydrží ;)

Jsem velmi šťastná, že mám ve své životě tolik skvělých přátel a moc si jich všech vážím....
Jaký by byl život bez lidí, na kterým vám tak moc záleží, a kteří vás mají rádi takovou, jaká jste? ;)

Escape the Fate v Praze

9. listopadu 2014 v 1:38 | Emily |  koncerty

17. 10. 1014 po několika zrušených koncertech naši milovaní ETF konečně zavítali do České republiky. Jako posilu s sebou přivezli kapelu New Years Day, což je taky dost uznávaná kapela v čele s Ash Costello.

Celý koncert v osm hodin otevřela nějakaká česká kapela, jejíž jméno si už bohužel nevybavuju. Nebyli úplně špatní, ale že by se mi z nich chtělo skákat radostí, to se také říct nedá. Nehráli moc dlouho, zhruba takovou půl hodinku.
Potom, když odešli, jsme samozřejmě čekali, než se přestaví stage, ale pak konečně vtrhli na scénu New Years Day, kdo je nezná, hodím sem pár ukázek na poslechnutí ;)


A jeden z nejnovějších songů- Other Side:

Oba z výše uvedených songů nám samozřejmě předvedli i v naší půvabné Praze ;)

Když se přiřítili ETF, ze začátku mi úplně vyrazili dech. Je to přesně ten pocit, kdy poprvé vidíte a taky samozřejmě poprvé slyšíte jednu z vašich nejoblíbenějších kapel. Je to ten pocit, kdy se prvních pár sekund nemůžete pohnout, když slyšíte první tóny vaší milované písně a vidíte obličeje svých hrdinů v plném nasazení. Nejprve tomu nemůžete uvěřit, ale pak se vám podaří probudit se z tohoto kómatu a naprosto se odevzdat jejich hudbě a naplno si vychutnávat každou další sekundu.
To je to, co na koncertech nejvíc miluju! :)

Jaký, že písničky hráli? Všechny možný! Přes ty z nového alba až po ty, co by někdo mohl považovat již za starší záležitost.








Koncert jsem si moc užila! Jak ETF, tak i NYD mám moc ráda :3
Jako největší zážitek považuju to, jak šel Craig do davu a chodil nám po rukou :D
Stála jsem jen kousek od stage, takže se mi podařilo si s ním i ruku podat :D Z čeho jsem pak byla taky nehorázně nadšená bylo to, že když jsme odcházely, objala jsem se s Ashley! To bylo něco nezapomenutelnýho ;D

Pondělní splín

3. listopadu 2014 v 22:22 | Emily |  other

Člověk by řekl, že víkend může být věčný, ale pařez v komíně...
Škola je zase tady... No nic, to asi ví každý, že? :D
Chtěla bych psát nějaký novinky z mýho ponurýho života. Je toho moc... Vážně hodně, ale nějak se nemůžu přinutit a dát o sobě světu zase po nějaké době vědět...
Jsem teď taková schovaná... Skrývám se ve své vlastní hlavě a přitom nikdo nevidí rozvířený proud mých myšlenek.
Jo, tak se mi to líbí, i když... Možná jenom trošku :D
Cítím se být tajemná, i když na mně není ve skutečnosti nic moc zajímavého. Jen všechno zveličuju a tiše předstírám, že jsem někdo. Jak podlý a ubohý... Hmmm, hmmm? Co sakra s tím, že? :D
Ale notak holka" Zvedni prdel a začni konečně něco dělat! Vždyť to vždycky byla taková sranda!!! :D A ano! Ona to vážně byla zábava! Jen tak si v podvečeru zapnout počítač a začít bezhlavě sepisovat myšlenky, které se mi právě honí hlavou! jen tak, prostě jenom, protože se mi zrovna chce! Nemám do koho hučet, tak budu aspoň psát, že? :D
Jop, jop :3
Měla bych se jít učit, měla bych si napsat domácí úkoly, měla bych jít číst povinou četbu, měla bych dělat tolik věcí....
Pořád samé příkazy....
A víte co?!
Nechce se mi!!! :D
Seru na to!!!
Totálně na to jebu a víte proč?
Protože život je moc krátkej na to, abych se většinu svýho volnýho času zabývala takovejma píčovinkama jako je škola...
Není to tak snad? :D
Asi jo, asi určitě!!!!! xD